Když se řekne Kraftwerk, člověku se nejspíš vybaví jejich hit Autobahn z roku 1974. Ukázalo se to i v řadě čerstvých nekrologů spoluzakladatele skupiny Floriana Schneidera - spojení Německa s dálnicemi zkrátka funguje. Osobně jsem měl vždycky radši o tři roky mladší "železniční" album Trans ­Europa ­Express a stejnojmennou skladbu, aniž by mě napadlo nějak o tom hloubat. Ale pár týdnů před Schneiderovou smrtí se mi dostala do rukou kniha Poor but Sexy: Culture Clashes in Europe East and West (Chudá, ale sexy. Kulturní střety mezi východní a západní Evropou, 2014) polsko­-britské autorky Agaty Pyzik, v níž jsem se mimo jiné dočetl, že "Kraftwerk znovu udělali z cestování po železnici módu - dodali jízdě vlakem celou novou mytologii". Jen o pár stránek dál pak Pyzik píše o dobové kulturní "eurofilii", které koncem sedmdesátých let propadly i největší hvězdy pop music.